Edmund Reitter – rodinné zázemí

Edmund Reitter pocházel z německy mluvící rodiny. Narodil se v moravské Mohelnici 22. 10. 1845. Po smrti matky se jeho otec znovu oženil. Z tohoto manželství vzešli pro Edmunda dva nevlastní sourozenci – bratr Johan a sestra Marie. Rodinné prostředí, otec i děd pracovali jako lesníci, bylo od dětství pro malého Edmunda zázemím pro vytváření blízkého vztahu k přírodě. Již při studiu na reálném gymnáziu v Opavě začal tíhnout k entomologii, v rámci které se jeho orientace zacílila především na koleopterologii. První z uvedených slov cizího původů označuje vědu zabývající se hmyzem, druhé odbornou specializaci na brouky. K praktickým zájmům mladého Reittera v době mládí patřilo také zemědělství a rybnikaření. Svou první práci po dokončení studií nalezl po boku otce na panství hraběte Larisch-Mönnicha v Karviné. V roce 1869 vstoupil jako úředník do služeb majitele paskovského panství hraběte Mořice Saint-Genois. Díky svým přirozeným ambicím však brzy přešel z původního postavení moderně řečeno zaměstnance do daleko samostatnější pozice pachtýře rybníků. Jeho první manželství uzavřené v r. 1871 s Annou Kunte, dcerou sládka paskovského panského pivovaru, však nebylo naplněno šťastným příběhem. Nejprve mu brzy po porodu umírá dcera Thea (v roce 1872) a jen o něco později i manželka Anna (v roce 1873). Reitter však nezůstává dlouho sám a již necelý rok po smrti své první ženy vstupuje opět do manželství. Druhá manželka Hermína Nováková byla dcerou paskovského obchodníka. Z tohoto manželství vzešlo celkem šest dětí, ze kterých se pět dožilo dospělosti. Nejstarší Martha se narodila v roce 1875. Prvorozený syn Erich, který přišel na svět o rok později, však v šesti měsících zemřel. V roce 1880 se rodina rozrostla o syna Emmericha. Také jeho místem narození byl Paskov, byť to bylo již v době, kdy Reitter, tehdy již ponořen do vědecké práce a podnikatelských aktivit, přesídlil do Vídně a později do nedalekého Mödlingu. Paní Reitterová však následovala svého muže o něco později. Při pobytu v Mödlingu přišly u Reitterů na svět další dvě dcery, v roce 1883 Edith a o čtyři roky později Amanda Felicitas. Po smrti tchána a na naléhání manželky se rodina vrací v r. 1891 zpět do Paskova a usídluje se v domě č. p. 35, který se o šest let později stává jejich majetkem. Zde se v roce 1893 narodila poslední dcera Thea. Rodinné sídlo, tehdy po zámku největší obytný dům v Paskově, využíval Reitter nejen jako zázemí pro svou rodinu, ale také jako depozitář rozsáhlých sbírek brouků, knihovnu bohaté odborné literatury i sklad různých entomologických potřeb. Již za života Edmunda se entomologii začal věnovat také jeho syn Emmerich. Rodinná tradice se dočkala pokračování i ve třetí generaci, a to konkrétně v reálném zájmu o entomologii Emmerichova syna Evalda. Po smrti Emmericha v roce 1945 (zemřel a byl pohřben v Opavě) a odchodu Evalda v roce 1949 do západoněmeckého Mnichova se však reálné aktivity rodiny Reitterů v tehdejším Československu uzavírají.